Aktuality ze školy

Dne 31.1. jsme vyrazili do KINA SVĚT LOUNY na film Trollové 3. Už před vstupem do dovnitř bylo jasné, že nás čeká skvělý den.
V kině jsme si koupili něco dobrého k mlsání, usadili se do křesel a nechali se unášet filmovým dobrodružstvím.
Po skončení jsme se vrátili zpátky do školy, kde na nás čekalo první vysvědčení. Trochu jsme byli nervózní, ale nakonec jsme všichni byli moc pyšní na naše výsledky. Kino se stalo odměnou a také skvělým způsobem, jak ukončit první pololetí ve škole. Věříme, že Vám rodičům děti udělaly ohromnou radost.

B.Beckertová N.Antonyová

První třída se zapojila do projektu Škola naruby. Pro nás, malé čtenáře je to cesta do světa literatury. A tak jsme se poprvé vydali do knihovny v Lounech.
Přivítala nás paní knihovnice, která nás provedla celou knihovnou,přečetla úryvek z knihy, seznámila nás s pravidly chování v knihovně, a nakonec, jak se starat o knihy a zacházet s nimi.

26.3. nás čeká další beseda - O knihách Eduarda Petišky, na kterou se už moc těšíme.

Šesťáci v hodině pracovních činností připravovali tři druhy pomazánek.  Vajíčkovou, česnekovo-sýrovou a mrkvovou. 

Kapitola č. 7

Krušec

Od tohoto slova vznikl název pohoří Krušné hory, které nás již po několikáté hostily při průběhu lyžařského a snowboardového kurzu. Každoročně ho naše škola připravuje s velkou finanční podporou od obce, aby se výcviku mohlo zúčastnit co nejvíce našich žáků. Letos se přihlásilo 34 žáků, kteří si chtěli osvojit všechny pohybové dovednosti potřebné pro zvládnutí celé sjezdové a snowboardové techniky. Tyto dovednosti mohou žáci později uplatnit jak v rekreačním, tak třeba i v závodním pojetí lyžování, nebo snowboardování. Vraťme se ke slovu krušec znamenající rudný kámen. Od toho slova bylo odvozeno sloveso krušit, neboli drtit či mačkat. Bohužel i náš poslední den na svazích Krušných hor nás maličko krušil a připravil nám nemilá překvapení. V těch chvílích se, ale ukázala velikost našich žáků a instruktorů, když dokázali zvládnout nepříjemné situace a svým chováním ukázali, že si dokáží v těchto situacích poradit. Na závěr kurzu jsme zhodnotili celé naše sportovní i lidské chování, rozloučili se malým talismanem s našimi deváťáky, kteří s námi odjížděli do hor pravidelně. Čeká je přestup na střední školy a my věříme, že vzpomínky zůstanou.

Jako vedoucí kurzu, děkuji všem instruktorům i zdravotnici za veškerou jejich snahu na svazích hor, ale i v následném programu kurzu, bez nich by nebylo možné výcvik realizovat.

Mgr. Zdeňka Jelińská

Děti ze šesté třídy v rámci přírodopisu vytvářely mechová terária tzv. „Mechária“. Nejprve si musely nasbírat různé kamínky, hlínu, mech, klacíky a další přírodniny. V dílnách jsme se poté pustili do práce. Do velkých plastových lahví se postupně vložily kamínky, hlína, dále mech, klacíky a rostlinky.  Dětem se terária velmi povedla.  

Kapitola č.6

SMOLÍČEK

Včerejší pohádka o Štěstí zákonitě přivolala dnešní pohádku o Smolíčkovi. Všichni dobře víme, že v životě jsme jednou dole a jednou nahoře, že nic není stále zalité sluncem. Včera večer se nad Krušnými horami převalil černý mrak a zasypal naši bandu smolným práškem doslova od samotného rána. Pozdní příchod na odjezd skoro celá banda, někteří bez lyží a rukavic s jednou hůlkou krátkou, druhou dlouhou. Přece jen se zadařilo a odjíždíme za doly, za hory na zlaté snowboardy. Lyže nechtějí být pozadu, i když tuší nějakou zradu. S elánem vystupujeme z busu, však počasí dnes podobá se jelenímu hnusu. Zamrzlá cesta v lese, Smolíček Pacholíček se štěstím třese, že budeme padat jeden za druhým z kopce. Sotva myšlenku vyslovil, prvního z nás ulovil. Mára padá jako první. Svým snowboardem si ruku zraní. Jeskyňky se smějí a Horskou službu zavolají. Doktor z hor ruku kontroluje na rentgen jet nakazuje. Sotva Simča s Márou do špitálu dojede, Smolíček znova zaúřaduje. Tentokrát loví ve vodách holčičích a Míši koleno lehce přitlačí. Doktor z hor už zase spěchá, ta banda z Lenešic toho snad nenechá. Smolíček se potutelně směje, mne si ruce a hledá v našich řadách další trofeje. A co čert nechtěl, rána bum! Nello, Nelčo, prosím stůj! Ustát chtěla za každou cenu, po chvilce si drží loket na kolenou. V nemocnici v Ostrově, doktor valí oči, oni tam snad všechny děti z Lenešic dneska zničí. Vedoucí už celá v šoku, neví, komu volat dřív. Smolík za rohem se chechtá“ za chvíli bude další hřích. Najednou v horách zahřmělo a instruktorovi Honzíkovi se zatmělo. Rána to byla veliká, vlekař na pomoc pospíchá. Pro dnes už by mohlo stačit, doktor v Ostrově začíná se mračit. Smolík počítá, kolik napáchal dnes škody, dal si palec nahoru, ale nečekal, že jelen se na něj bude zlobit. Večer, aby se neřeklo a nálada se zlepšila, na návštěvu modelka z Plešivce přijela. Dominika překvapila! Model luxusní si připravila. Smolík šel konečně spát. Doufáme, že se nám o něm nebude ani zdát.

Víte, kdo jsou piráti? Co potřebují ke svému řemeslu? Na jakých lodích plují nebo jaké používají zbraně? To všechno a mnoho dalších informací se dozvěděli druháci na další lekci v lounské knihovně. Společně s paní knihovnicí si prohlédli knihy o pirátech, poslechli si zajímavý příběh, ve skupinách namalovali pirátskou vlajku. Na závěr pak podle indicií hledali pirátský poklad. Nenašli sice zlato a drahé kamení, ale sladkosti a nové záložky do knih jim byly dostatečnou odměnou za vynaložené úsilí.

Ivana Tegtmajerová, Michaela Pokorná

Kapitola č.5

ŠTĚSTÍ

Pohled z okna chaty PAM je jako z obrázku pana Lady. Venku zpívá Meluzína, horská chatička se chvěje zimou. Cestou na snídani padáme jako hrušky, ale ŠTĚSTÍ číslo jedna je, že se nám nic nestalo. Snídaně servírovaná švédským stylem, naše oči vidí párek a vajíčka na hniličku. Máme ŠTĚSTÍ číslo dvě, protože zrovna jsme si mezi sebou říkali, že na to máme chuť. Po třech dnech výcviku na svazích Krušných hor máme odpočinkový den. ŠTĚSTÍ číslo tři pro toho, kdo si od lyží rád oddechne. Po vydatné snídani se pokoušíme udělat pořádek ve svých věcech a rozehrát první kola soutěže v PIŠKVORKÁCH. Poobědváme a vyrážíme dolů do Jáchymova vyplavat unavené svaly. Cesta dolů připomíná ledovou bobovou dráhu a naše nohy jsou boby, které se bezpečně klouzají dolů, a je tu ŠTĚSTÍ číslo čtyři, všichni zdárně dokloužeme do horního Jáchymova. Rozdělujeme se na dvě partičky, jedna plavací, druhá ťapací. Plavací chvátá do Agricoly, aby dokázala zakoupit vstupenky v čase před čtrnáctou hodinou, které jsou o docela dost levnější. Pecka, máme ŠTĚSTÍ číslo pět, zvládli jsme levnější variantu a hurá do bazénu. Druhá část výpravy už se těší na oblíbenou cukrárnu, kde na ně čeká spousta dobrot. ŠTĚSTÍ číslo šest je pochutnat si na něčem dobrém. A poslední ŠTĚSTÍ číslo sedm máme vlastně my všichni, kterým bylo umožněno odjet na lyžařský a snowboardový výcvikový kurz a prožít   dobrodružství na horách. ŠTĚSTÍ, každý z nás ten pocit určitě zažil. Aby nám něco z takových okamžiků zbylo je důležité, abychom si to štěstí zaprvé uvědomili, a zadruhé uložili do paměti.

Srandabanda z Krušných hor

Kapitola č.4

TOUHA

Touha je zázrak, kámo zázrak…Všichni máme svoje touhy, které se snažíme oživit a vnést do života. U některých je to stát se lékařem, popelářem, mít domácího mazlíčka, nebo i účast na lyžařském výcviku. Jiní z nás touží úplně po něčem jiném a tvrdí, že lyžařský výcvik je k ničemu. To u nás, účastníků letošního lyžařského a snowboardového kurzu však neplatí a hned vám řekneme proč. Na kurzy nejezdíme jen kvůli lyžování, nebo snowboardingu. Tím, že se odhodláme opustit pohodlí domova, toužíme být alespoň na chvilku samostatní a dokázat si fungovat i v jiném prostředí. Touha sdílet s ostatními svoji radost z úspěchu, pohybu a samotného pobytu na horách přináší velmi pozitivní pocity. Radost, štěstí, emoce, sounáležitost, chvíle, kdy pomůžeme spolužákovi v nouzi, zažijeme i trochu nepohody, napětí, jsou ty okamžiky, které nás posouvají a na které máme nádherné vzpomínky. Touha společných chvil na horské chatě, klábosení po večerce, plánování zábavy, programu na svahu, ale i mimo něj a její uskutečnění je pro náš život velmi přínosné a prospěšné. Touha jet na vleku s holkou, která se mi líbí je tak mocná, že na ní u lanovky klidně pár minut počkám. Kdo, z vás již dnes dospělých, si toto pamatuje? Myslíme, že všichni, protože, když posloucháme příběhy našich instruktorů, co vše oni na výcvikových kurzech zažili, nepřestáváme se smát. Jedna historka za druhou a my znova toužíme, třeba jednu takovou zažít. A co je to vlastně ta touha? Je to silný vztah k něčemu, co by si člověk přál… Všichni jsme se do Krušných hor moc těšili. Touha naučit se na lyžích, nebo prkně se nám plní a jsme za to rádi. Děkujeme.

Srandabanda z hor

V loňském roce od října do konce prosince žáci 7. třídy v hodinách výtvarné výchovy vytvářeli svůj komiks. Vždy, když v hodině dodělali práci na dané téma, tak si vzali svůj rozpracovaný komiks a pokračovali v něm. Musím říct, že se některé komiksy povedli. Vybrali jsme 4 komiksy za 7. třídu, které můžete vidět v místní knihovně v soutěži o nejhezčí komiks.

Těšíme se na další výtvarný projekt.

ZRCADLO

Ono se řekne, vesele do nového dne. Ale to musíte ráno vstát, vymyslet si příhodu za rušení nočního klidu, mrknout do zrcadla, ostatně to nám radil včera instruktor Vuk, když nám vysvětloval, jak se maluje portrét, ale už nám neřekl, jak se člověk lekne, když se do toho zrcadla opravdu ráno podívá a vidí…..rozcuchaného sebe, slepené oči, pomačkaný obličej . V lepším případě se pochválíš a zrcadlo ti řekne, že právě ty jsi ten, nebo ta nejkrásnější a nejšikovnější v celých Krušných horách. Raději zavřeš oči a sníš, jak jedeš na vleku a vystavuješ svoji zrcadlovou tvář slunci, jak se spustíš z kopce a kreslíš lyžemi nádherné obloučky a všichni na tebe na svahu hledí, jak máš na sobě nejnovější snowboardový model od Armaniho. Jsi ten, nebo ta nejlepší bytost na prkně na celém svahu…..a pak to přijde…REALITA!!

Za pět minut snídaně, za patnáct minut odjezd na sjezdovku, venku vítr, mlha, slunce nikde a k tomu ještě začíná pršet, bolí tě celé tělo, zima pekelná no fuj tajbl. Zrcadlo, zrcadlo tys mi lhalo!!A zrcadlo mi odpoví, zvykej si to je život a Krušné hory…

Dnes jsme překonali sami sebe a spoustu z nás se opět večer mohlo podívat do zrcadla a pochválit svoje já, že se snaha vyplatila. Sjezdovky s naprosto perfektním povrchem nás nenechaly zahálet a my jsme na sebe pyšní.

Ať v zrcadle vidíte vždy jen to krásné vám přeje

Sranda banda

Opět nás navštívila Městská policie Postoloprty. Připravila besedu pro žáky 2. stupně na téma sebeobrana. Nakonec dětem strážníci ukázali policejní výzbroj a výstroj.
Tímto moc děkujeme za perfektní program řediteli Romanu Kalejovi a jeho kolegovi