Aktuality ze školy

Zaujmout žáky 9. ročníku v květnu? Upřímně – disciplína hodná olympijských výkonů. Když už deváťáci myslí spíš na prázdniny a všelijaké prázdninové lumpárny, přicházím já - učitelka češtiny… a navrhuji, že si dnes uděláme gramatiku venku. Správně – venku! Vyrazili jsme tedy do parčíku na návsi ozbrojeni pracovním materiálem s názvem Křováci (ne, vážně jsme se neschovávali do křoví – i když někteří jedinci by to zřejmě uvítali). Materiál obsahoval dva texty a s nimi spojených 16 úkolů – po osmi ke každému textu. A jelikož víme, že pohyb podporuje myšlení, rozmístili jsme stanoviště po celém parku. Deváťáci tak brázdili trávník sem a tam, v jedné ruce pracovní list, v druhé tužku a na rtech (většinou ☺) úsměv. Trénovali jsme mluvnické dovednosti všeho druhu – od hledání všech tvarů slovesa být, přes psaní velkých písmen, určování větných členů až po číslovky, zkrátka všechno, co by deváťák měl zvládnout bez výrazného červenání. To jediné, co jim zčervenalo, byly tváře, a to díky svěžímu, trochu chladnějšímu, vzduchu a jemnému jarnímu vánku. Prstíky sice občas ztuhly (český jazyk v polních podmínkách není jen tak), ale o to víc jim pak chutnala svačina, která následovala hned po akci. Většina žáků pracovala samostatně a soustředěně, přecházela od úkolu k úkolu, jako by je hledání základních skladebních dvojic doopravdy bavilo ☺. A když se někdo zkusil přiživit na odpovědích šikovnějších spolužáků? No, i to je forma komunikace a důkaz, že sociální dovednosti jim rozhodně nechybí. Zkrátka – byla to hodina češtiny trochu jinak. S cvrkotem ptáků nad hlavami, zelení pod nohama, od větru rozcuchanými vlasy a nádechem dobrodružství. A i kdyby si žáci z dneška zapamatovali jen to, že se být píše s tvrdým y – i to se počítá. My se totiž nevzdáváme a češtinu si umíme udělat zábavnou. I v květnu. I venku. I s úsměvem.

Dne 30. 4. jsme se zúčastnili okresního kola prestižního fotbalového turnaje McDonald’s Cup, do kterého jsme postoupili po výborném výkonu v kole oblastním. Naši kluci předvedli skvělou hru, bojovali jako lvi a do poslední chvíle drželi šanci na postup. Nakonec jsme skončili těsně druzí – jen o kousek od vysněného postupu do krajského kola. I když to tentokrát nevyšlo, jsem na celý tým nesmírně hrdý. Velké díky patří všem, kteří nás podporovali – rodičům, učitelům i spolužákům. Váš potlesk, fandění a slova podpory pro nás hodně znamenají.

Zvláštní poděkování patří hráčům, kteří reprezentovali naši školu srdcem i výkonem: Tomáš Chrenek, Matěj Brhel, Nicolas Petřžilka, Milan Černák, Aleš Karlovský, Adam Krupka, Le Minh Truong, Roman Kaleja, Martin Kaleja, Karel Rác a Kristián Oravec.

Díky, kluci – byl to boj a my jsme na vás pyšní!

Naše oblíbená keramická dílna pro veřejnost má další pokračování. Tentokrát se tvořilo v jarním duchu – vyráběly se keramické věnce, které budou krásnou dekorací nejen na dveře.

Děti z druhé třídy si v rámci pracovní činnosti vyzkoušely práci zahradníků. Společně jsme sázeli sazenice jahod, kedlubnů a salátů a vysévali semínka ředkviček. Děti se naučily, jak správně sázet rostliny a jak se o ně starat. Také ve třídě máme vlastní malý zahradní koutek – za oknem nám ze semínek rostou kopretiny, o které se děti pravidelně starají a pečlivě sledují jejich růst.

Těšíme se, až budeme sledovat, co nám na záhonku vyroste.

Naše dopoledne jsme opět strávili v lesních učebnách, kde jsme se učili obklopeni přírodou. Nechyběl ani zpěv – zpívali jsme nejen v učebnách, ale i venku pod širým nebem. Hudba vás provázela celým ránem a skvěle nás naladila na zbytek dne.
Odpoledne jsme se zapojili do celopobytových her, které byly plné soutěží, výzev a radosti. Vyzkoušeli jsme si lukostřelbu, navštívili jsme místní hernu, kde jsme si zahráli fotbálek, stolní hokej i ping pong. Velkým zážitkem byla i horolezecká stěna, na které si každý mohl otestovat svou odvahu a šikovnost.
Jedním z nejoblíbenějších míst je nedaleký rybníček. Tam jsme stavěli přírodní domečky a hráli nejrůznější hry. Společně jsme si to velmi užili a příjemně zakončili den.
Dnešní podvečer patřil balení kufrů a batohů – blíží se návrat domů. Než jsme se ale s místem rozloučili úplně, čekala nás ještě diskotéka. Tancovali jsme, smáli se a užívali si poslední chvíle s kamarády.
Celý pobyt byl plný zážitků a dobré nálady. I když se nám odjíždět nechce, už se těšíme domů – na rodinu i své pohodlí.

Dnešní odpoledne se školní družina proměnila v čarodějnické doupě. Konal se totiž Čarodějnický rej.
Na programu bylo spousta zábavných soutěží. Nechyběly samozřejmě ani kostýmy. Po soutěžení jsme si společně opekli buřty a nechyběla ani hudba, která provázela celé odpoledne.

Byl to opravdu kouzelný den.

Dnes si malí čarodějové a čarodějky z přípravné, první a druhé třídy zalétali na hřišti při Leteckém dni.
Zdokonalovali se ve znalostech čarodějnických leteckých značek, trénovali hody a běhy i lety. Všichni dokázali, že si své letecké průkazy zaslouží.

Platí dalších 100 let.

Ve školním klubu si děti vyzkoušely vyrábění náramků z barevných gumiček. Při tvoření si procvičily šikovnost a užily si spoustu zábavy.

Hotové náramky si pyšně odnesly domů nebo je darovaly kamarádům.

Dne 28. 4. 2025 se v areálu FK SEKO Louny odehrálo okresní kolo v minifotbale. Václav Müller, Václav Verner, Vojtěch Koubek, Ondřej Beneš, Matěj Šatoplet, Zdeněk Suk, Tomáš Štekl a Josef Košťál se utkali s celkem pěti soupeři. Štěstí však dnes stálo na opačné straně hřiště. Ačkoli se našim klukům podařilo vyhrát nad Základní školou Peruc a remizovat se Základní školou Husova, síly jim už nestačily na Základní školu Prokopa Holého v Lounech, Základní školu T. G. Masaryka Podbořany a Gymnázium Žatec. V rámci pořadí skončili naši fotbalisté na celkovém 6. místě v tabulce.

Mgr. Jan Dvořák

V pátek jsme se vydali na dobrodružnou výpravu do Nového Boru. Lesní stezka nás provedla zeleným královstvím až do města, kde jsme si hned na úvod osladili den v místní cukrárně. Mlsné jazýčky si přišly na své! Následně jsme zamířili do sklářského muzea, kde jsme nejen obdivovali krásu skleněných pokladů, ale také si odnesli suvenýry, aby nám na tento den zůstala vzpomínka.

Cestou zpět jsme nasedli na vlak a příjemně si odpočali před dalším programem. Před večeří si nás převzali vychovatelé a společně jsme po jídle vyrazili ven, kde jsme si užili spoustu legrace při míčových hrách.

Sobotu dopoledne jsme strávili v lesních učebnách, kde jsme pilně opakovali vše potřebné – hlavičky nám šrotovaly jako o závod! Odpoledne nás čekaly hry s gymballem a pak už vypukla celopobytová hra Eldorado. Plnili jsme nejrůznější úkoly – od poznávání rostlin až po odhadování váhy předmětů. (A ano, někteří z nás mají zjevně talent na vážení vzduchu!)

Počasí se nám krásně umoudřilo – sluníčko nás zahřívá a nálada je skvělá. Plná bříška a trochu uťapané nožky svědčí o tom, že si to tu opravdu užíváme naplno. Posíláme velké pozdravy a brzy se zase ozveme!

Představte si, že byste se mohli na chvíli vrátit do dob, kdy města zahaloval kouř z továren a ulice duněly rachotem parních strojů. Právě tam jsme se v češtině vydali – ne strojovým výkladem, ale trochu jinak. Vařili jsme! Klíčová slova z průmyslové revoluce se nám začala vařit přímo pod rukama. Každá dvojice žáků dostala „papírový hrnec“, odborný text a magnetické štítky s fixami. Úkolem bylo vybrat co nejvíce klíčových slov z odborného textu. (Ano, z toho, kde se mluví o páře, parních strojích, fabrikách a městech plných lidí, kteří nemají skoro žádný volný čas – znáte to, osmáci si hned vzpomněli na období před testem z matiky.) Svůj dlouhý výčet odborných slov posléze zúžili na seznam pěti těch úplně nejdůležitějších. A zatímco děti vařily, já jsem na tabuli s vervou nástěnkáře roku kreslila obří kotel. Do toho pak žáci chodili přidávat slova, ale pozor – žádné opakování. Kdo přišel později, měl smůlu a musel rychle vymyslet nový „slovní guláš“. A pak to začalo bublat – pára šla nahoru. Teda ne z hrnců, ale z hlav. Pustili jsme se do společné debaty: která slova jsou opravdu důležitá a která se mohou s klidem vypařit. Nakonec jsme se shodli na slovech, která by si průmyslová revoluce hrdě napsala do životopisu. A co jsme tím vlastně dělali? No jasně – výtah z odborného textu. Ale přiznejme si, když se místo zvýrazňování a sepisování pustíte do vaření se špetkou páry a dávkou humoru, tak to najednou přestane být nuda. Bonus? Spojili jsme češtinu s dějepisem, kde se zrovna tímhle obdobím žáci taky zabývají. Takže možná udělají radost i panu učiteli Randisovi. A třeba jim odpustí test. (Dobře, tak to asi ne. Ale naděje žije!)

Zkrátka – i v češtině může vypuknout revoluce. Není k tomu potřeba parní stroj, stačí tabule, fixy a parta osmáků, co se nebojí pustit věci do varu!