Aktuality ze školy

V pátek 18.března jsme se dvěma týmy z osmé třídy vyrazili do lounské knihovny na závěrečnou obhajobu našich fiktivních firem, na kterých jsme ve škole pracovali od října 2021. V průběhu realizace projektu jsme si zkusili naplánovat podnikatelský záměr, který bychom jednou případně mohli realizovat. Naučili jsme se spoustu věcí o financích ve firmě, marketingu a dalších věcech, bez kterých se dnešní podnikání neobejde. Dokonce jsem si vyzkoušeli i SWOT analýzu, abychom zjistili, jestli náš podnikatelský plán má naději na úspěch.

Při závěrečné obhajobě se utkalo 8 vyrovnaných týmů ze 4 škol. Naše podnikatelské plány nakonec nevyhráli, ale to nám vůbec nevadí, získané zkušenosti za to určitě stojí.

Závěrem se sluší poděkovat organizátorům z řad Serviso o.p.s, která soutěž pořádala v rámci projektu MAP II a lounské knihovně, která nám poskytla skvělé zázemí a pohoštění.

ZADÁNÍ 3.KOLO

Řemeslník věděl o svém výrobku doslova všechno. Znal materiál a způsob jeho zpracování, k čemu všemu se používá i pro koho je určen. Do své práce vkládal tvůrčí schopnosti i cit a dokonale spojoval účel a tvar výrobku. Své zkušenosti a dovednosti předávali lidé dalším generacím, které výrobky dále zdokonalovaly. V našem dnešním kole soutěže si připomeneme názvy starých řemesel nebo s řemesly spojených, z nichž jsou některá opravdu zapomenutá.

1. Kdo byl (je) paknecht?

a) Specialista-pedikér zabývající se zarostlými nehty

b) Člen tajného spolku působícího zejména v severských zemích

c) V dobách veřejných lázní zde působil jako pomocník lázeňského

2. Kdo to byl baraba?

a) Sousedův synek, který vynikal v umění očesat naše jablka

b) Účetní, který v minulosti počítal obchodníkům slevy z prodejní ceny

c) Dělník na stavbě železnic, zejména tunelář

3. Kdo to byl horogolista?

a) Vzácný specialista-hodinář, který využíval při výrobě hodinových mechanizmů znalosti astronomie

b) Jakýkoli pracovník pocházející z horských oblastí

c) Opravář-mechanik specializující se na automobily veterány a používajících vysoce kvalitní gola klíče

4. Komu se říkalo hárkař?

a) Lazebníkovi, který kromě holení uměl ostříhat kvalitně „háro“

b) Podomnímu obchodníkovi s papírem, který nosili na zvláštních nosítkách – hárkách

c) Pravidelnému návštěvníkovi hospody neboli harendy, který zde měl své místo, na něž mu nikdo nesměl usednout

5. Kdo (co) to byl lanfaréř?

a) V jihomoravské hantýrce – místní duchovní

b) Potulný apatykář

c) Speciální měřidlo, kterým se zaměřovala úrodná půda pro prodej

6. Komu (čemu) se říkalo ohánečník?

a) Řemeslníkovi, který z ptačích per vyráběl vějíře sloužící původně k odhánění much

b) Řezníkovi – prodejci oblíbených hovězích oháněk, v některých krajích specialistovi na polévky z hovězí oháňky

c) Variantě pásu cudnosti – pás se nasazoval nevěrnému muži

7. Co dělal (nebo byl) faktor?

a) Zkušený člověk, jenž potvrzoval nebo nepotvrzoval svědectví u soudu zvoláním: „Fakt!“

b) Vypočítával směr plavby na zámořských lodích

c) Přiděloval domáckým výrobcům surovinu na zpracování, obstarával prodej i nákup pro cizí výrobce

8. Co uměl udělat talafous?

a) Vyzvědět tajné informace

b) Pečlivě upravit šlechticům vousy či kníry pomocí speciálního vosku

c) Zahrát při veselici na talaríně – hudebním nástroji, který si každý takový hudebník musel upravit podle velikosti svých rukou

9. Kdo (nebo co) byl fasíř?

a) Nadávka převzatá z maďarštiny, kterou v době vzniku Československé republiky častovali na slovensko-maďarské hranici české četníky

b) Vandrovní myslivec

c) Propuštěný vězeň, který byl ve zkušební době

10. Kdo (nebo co) to byl underláčník?

a) Člověk pověřený úřady k ověřování velikosti nákladu vpouštěného za městské brány

b) Člověk pověřený úřady ke sčítání lidu

c) Člověk pověřený úřady k řízení trhu se slanečky

 Svoje odpovědi zasílejte na adresu zdenka.jelinska@zslenesice.com

Do 25.3.2022

VÝSLEDKY MINULÝCH KOL

Správné řešení 1.kola

1.       Šalvěj

2.       Řepík 

3.       Divizna

4.       Anýz

5.       Lipový med

6.       Echinacea

7.       Lichořeřišnice

8.       Česnek

9.       Kočičí dráp, Cat´s Claw

10.   Zázvor

Správné řešení 2.kola

1.       Doručovatelka

2.       Spojovatelka

3.       Drnomistr

4.       Vorař

5.       Bednář

6.       Kartáčník

7.       Ponocný

8.       Krupař

9.       Dráteník

10.   Platnéř

TABULKA POŘADÍ

O této staré tradici už málo víme, je čas ji oprášit.

MASOPUST v hodinách českého jazyka by mohl:

-          Zjistit, kdo vlastně je nebo býval

-          Podpořit čtenářství

-          Věnovat se větnému rozboru a pravopisu

-          Zhlédnout ukázku, jak se na MASOPUST připravit, jak si připravit masku

-          Vytvořit masopustní knížku

-          Řešit osmisměrku

-          Pobavit nás

-          Veršovat – vytvářet AKROSTICH

To vše jsme si vyzkoušeli v 7. třídě v masopustním týdnu. Přidali jsme barvy a humor, které k Masopustu patří.

Ve čtvrtek 24. února proběhl ve 2. třídě projekt na téma ústní hygieny. S dětmi jsme si povídali o správném způsobu čištění zoubků, o návštěvách zubního lékaře, také jsme si zazpívali a zatancovali na písničku Pan doktor Zub. Přinesenými kartáčky se zubní pastou jsme si správně vyčistili zoubky a nakonec si vybarvili obrázky se zdravým i zanedbaným chrupem.

V úterý 22. 2. 2022 děti z první třídy poprvé navštívily knihovnu v Lounech. Na besedě se dozvěděly, co všechno je v knihovně možné – mohou si zde hrát, číst, malovat obrázky a pokud se přihlásí, budou si půjčovat knížky, časopisy nebo různé hry. Dětem se v knihovně moc líbilo, prohlédly si knížky, encyklopedie, časopisy a zahrály si některé hry.

Neuvěřitelnou práci při kresbě linie předvedli žáci 3. třídy v hodinách VV, kdy dokreslovali obrázky zvířat. Překvapili a potěšili nejen mě ale i sami sebe.

Ve čtvrtek 17. 2. si třeťáci vyzkoušeli v rámci celoročního školního projektu „Ten umí to a ta zas tohle a všichni dohromady uděláme moc“ jedno z dalších řemesel – řemeslo truhláře.

Na projekt jsme se pečlivě připravovali. Nejprve jsme navštívili truhlářskou dílnu, kde jsme besedovali s panem truhlářem o této práci. Měli jsme připravené otázky, na které nám velmi mile odpovídal a kromě toho nám ukázal mnoho zajímavých věcí – nářadí, stroje, co vyrábí,…

Po exkurzi jsme se přesunuli do školní dílny a měli jsme možnost si vyzkoušet práci na soustruhu. Také jsme brousili a zatloukali hřebíčky do dřeva.

Celý den byl dle dětí povedený, dozvěděli se spoustu nových věcí a vyzkoušeli práci se dřevem.

Již Komenský ve svém spise Schola ludus (Škola hrou) upozorňuje na možnost učení se skrze prožití učiva, scénické, divadelní zpracování. To žákům umožňuje prožití daného tématu, sžití se s rolí v něm, poznání učiva „na vlastní kůži“, aktivizaci. V rámci předmětu KULTURNÍ VÝCHOVA se žáci sedmého ročníku zhostili zadaného úkolu - zdramatizovat pohádku a nastudovat svoji roli. Na dnešní hodině jsme tak měli možnost vidět, jak si jednotliví žáci svoji roli osvojili, nastudovali a předvedli před spolužáky. Některé výkony byly opravdu až skoro profesionální a velmi autentické.

Dnes se v naší soutěži dozvíme něco o řemeslech a povoláních, které již dávno zanikly.

OTÁZKY 2.KOLO:

1. Éra tohoto povolání není až tak vzdálená. Kdo by dnes čekal, až mu někdo donese na papíře sdělení, které se vejde do jedné SMS? Povolání, na které se vás ptáme je jedna z profesí, která padla za oběť technologickému pokroku. Možná vás ale překvapí, že zase tak dlouho tomu není. Telegram Česká pošta oficiálně zrušila k 1. dubnu 2010.Ještě v roce 2009 na poště přijali 756 telegramů. Tedy v průměru 63 telegramů měsíčně na celém území České republiky. Jak se nazývalo toto povolání?

2. Mladí lidé s mobilními telefony si dnes těžko dokážou představit, že telefonování byl kdysi docela složitý proces, který se neobešel bez lidské asistence. Než došlo k automatickému přepojování telefonátů, zastávaly tuto funkci ………………………... Seděly na ústředně a přepojovaly jednotlivá volání.

3. Říkalo se mu také pohodný (od slova pohodit) nebo ras. Znáte tato slova ze starých českých románů? A víte, koho označují?  Jeho úkolem bylo v té době i odchytávání a následné zabíjení toulavých zvířat, především psů a koček. Zajímavé je, že ten, kdo vykonával toto povolání musel mít přehled o nakažlivých nemocech zvířat, aby mohl v případě podezřelého úhynu neprodleně uvědomit úřady, takže plnil velmi důležitou roli pro zdraví celé společnosti. Jak se nazývalo toto povolání?

4. Voroplavbu postupem času vytlačila železnice. Poslední vor po Otavě plul v září roku 1960. Na Vltavě proplouval rozestavěnou Orlickou přehradou poslední vor 12. září 1960. O jedenáct let později, 9. července 1971, uspořádali…………………… rozlučkovou cestu. Účelem cesty bylo zdokumentovat jejich práci a získat filmový materiál. Ukázalo se však, že splavit řeku tak jako kdysi už nelze. Koryto Vltavy se vlivem regulace podstatně změnilo, nové mělčiny se objevily tam, kde dříve nebyly. Regulace tak znemožnila pokračování starého řemesla.

5.  Možná vám název této profese nic neříká, ale v Česku stále existují. Po roce 1980 v pivovarech v podstatě zaniklo tradiční řemeslo výroby sudů. Mohlo za to nahrazování dřevěných sudů kovovými a nerezovými. Plzeňský pivovar však v roce 2002 toto řemeslo obnovil. Je jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo uchovalo a stále provozuje.

6. Název této profese se občas objeví v nějaké společenské hře či křížovce. A i samotné řemeslo se pomalu vrací.  Vyráběl smetáky, kartáče, košťata, štětce i zubní kartáčky. Nebyla to práce nijak prestižní, ale zato potřebná a všestranná. Musel ovládat práci se dřevem, přírodninami materiály i s kovovými dráty. Bylo nutné opracovat topůrka, násady. Poté připravit z drátu kvalitní spojovací materiál. Na závěr nasadil výplň buď z žíní, štětin, jemných chlupů nebo vrbového proutí. V posledních letech vzniklo pár nových  dílen. Vychovávají se mladí řemeslníci, kteří se na tuto dávnou profesi připravují v učebním oboru Zpracovatel přírodních pletiv. Stále však hrozí, že dovednost řemeslných rukou zanikne vinou levnější strojní velkovýroby, ve které není místo pro přírodní materiály. Až si budete příště kupovat koště nebo kartáček na ruce, zkuste se na tento nenápadný předmět podívat pozornějšíma očima. Kdo a kde ho vyráběl?..................................

7. Provozovatelé tohoto řemesla střežili v noci obec, varovali spící obyvatele před požáry a dalším nebezpečím troubením do rohu. Například v Moravskoslezském kraji tato profese oficiálně zanikla ke konci roku 1955. O jakou profesi se jedná?

8. Dnes by se asi jen těžko uživil ten, který od mlynáře kupoval mouku a dále ji prodával společně s dalšími obilninami, jako jsou kroupy, jáhlo a proso. Jak se nazývalo toto povolání?

9. V předminulém století byl tento řemeslník oblíbený u všech hospodyň. Opravoval tehdy převážně používané kameninové a hliněné nádobí. Nové nádoby opletl drátem, takže džbány a krajáče měly šanci déle vydržet. Říkalo se mu ale žebrácké řemeslo, protože moc nevynášelo. Napiš název řemesla?

10. Toto řemeslo dnes provozují nadšenci, jelikož jejich výrobky v běžném životě moc nepotřebujeme. Zato v dobách křižáckých a středověkých válek byl dobrý………….. váženým řemeslníkem. Jejich oblíbeným výrobkem se staly drátěné košile.

 Odevzdej na adresu zdenka.jelinska@zslenesice.com

Do 24. února 2022

 VÝSLEDKY 1.KOLA

Dnes jsme zkoumali cukr a sůl. Pozorovali jsme barvu, zkoušeli chuť, rozpustnost ve vodě, barvu po zahřátí. Které vlastnosti mají společné a kterými vlastnostmi se liší? Proč nesmíme neznámé látky ochutnávat? Po dnešním zkoumání to už všechno víme.