Aktuality ze školy

Celý týden jsme s dětmi jezdili na výlety a užívali si krásného počasí. Každý den jsme objevovali nová místa a zažili spoustu legrace.

V pondělí jsme vyrazili na Boží Dar, kde jsme si prošli Ježíškovu cestu.
V úterý nás čekalo lanové centrum v Oseku – děti si vyzkoušely překážky ve výškách a lezly po sítích.
Středa patřila výletu do zábavního centra Toboga Fantasy v Praze, kde se děti doslova vyřádily.
Ve čtvrtek jsme dopoledne strávili na Dlouhé Louce a odpoledne si užili pohodový čas u jezera Most.
V pátek jsme se vrátili zpět na Boží Dar, tentokrát do areálu Novako, kde jsme zakončili týden plný zážitků.

Celý týden byl skvělý – děti byly úžasné, počasí nám přálo a všichni si odnesli spoustu krásných vzpomínek.

Vychovatelky ŠD

Druháci dnes trénovali na prázdniny. Těsně před koncem školního roku se vydali na výlet do Libochovic. Užili si jízdu vlakem, město a zmrzlinu, zámeckou zahradu i park, stín pod stromy u řeky a před odjezdem další zmrzlinu. Všichni si výlet užili.

Prázdninový deník mohou začít psát už dnes.

Druháci dnes zažili den s hlavní hrdinkou knihy Andromeda, elfka malá.

Při předčítání se s elfkou seznámili. Andromeda miluje přírodu, svět a objevování.

Děti potom venku plnily její vědomostní úkoly, procházely se bosy, cvičily a tvořily. Hlavně byly na vzduchu.

Byla to zábava.

Včerejší den byl pro naši školu výjimečný. Proběhla totiž dlouho očekávaná Akademie, na kterou se chystala doslova celá škola – od nejmladších žáčků z přípravné třídy až po zkušené deváťáky. A byla to akademie vskutku hvězdná – plná nápadů, radosti, fantazie a společné práce. Hlavním tématem byla Budoucnost, která nás jako červená nit provázela celým školním rokem… a tentokrát se proměnila v hlavní hvězdu odpoledne. Každá třída si připravila vlastní vystoupení – a jedno bylo originálnější než druhé. Tančilo se, hrálo se, přemýšlelo i snilo. Do programu se zapojil i taneční kroužek a své okouzlující výstupy předvedly i děti z naší mateřské školy, které opět dokázaly, že roztomilost je nekonečný vesmír. Budoucnost se objevovala v mnoha podobách – od blýskavých vesmírných výprav přes technicky laděné výjevy až po silná ekologická poselství. Jedno z vystoupení nás dojalo zvlášť – připomínkou toho, co vše bychom měli zachovat pro budoucí generace. Zazněly v něm tóny Smetanovy Vltavy, které v kombinaci s tanečním a vizuálním ztvárněním vytvořily dojemný obraz přírody, která si zaslouží naši péči a úctu. A nejen zde – hudební doprovody všech vystoupení byly nádherné a rozmanité. Zaznívaly hity 80. a 90. let i melodie současné populární hudby. Z některých písní běhal mráz po zádech, z jiných se zase chtělo tančit, zpívat a smát se. Každá skladba umocňovala atmosféru a dodávala vystoupením jedinečný výraz. Třída budoucnosti opravdu daleké nás zavedla do doby, kdy byli žáci sledováni čipovým systémem, výuka probíhala pod dohledem chytrých zařízení a právě se konala hodina dějepisu. A co bylo jejím tématem? Vzpomínky na rok 2025! Učitelka se mezi žáky pohybovala elegantně a plynule na svém vesmírném vozítku a vše sledovala přísným, ale laskavým robotickým okem. A teď si dovolíme malou vsuvku: všechna vystoupení – bez jediné výjimky – byla naprosto vesmírně nádherná. Děti byly skvělé, nápadité, vtipné, nadšené a sehrané. Ať už se zrovna tančilo, hrálo, mluvilo či cestovalo mezi galaxiemi, všichni si zaslouží jednu obří galaktickou jedničku s hvězdičkou! A my jsme na ně právem pyšní. Děkujeme všem učitelům, asistentkám a dalším pomocníkům, kteří se s dětmi do příprav pustili s elánem, fantazií a neúnavnou trpělivostí. Kulisy, kostýmy, choreografie – to vše vznikalo v duchu spolupráce a s touhou po společném zážitku. Zvláštní a veliké poděkování patří paní učitelce Milušce Korencové, která celou akademii nejen režírovala, ale byla také spoluautorkou mnoha choreografií a oporou tam, kde bylo zrovna potřeba. Její vklad do celé akce byl zcela nezastupitelný a hvězdný. A pak tu máme naše dvě průvodkyně večerem, které si zaslouží samostatný potlesk: Anetku Najmanovou a Vendulku Soukupovou, alias Neználka a Knoflenku. S lehkostí, vtipem a obdivuhodným přehledem nás provedly celou akcí a dodaly jí tolik potřebný šmrnc a rytmus. Jejich vystupování bylo zkrátka profesio... ne, vlastně galaktické! Z celé atmosféry, rozzářených očí účinkujících i spokojených úsměvů diváků bylo jasné, že se letošní akademie povedla na výbornou. Byla to krásná, dojemná a hravá tečka za školním rokem 2024/2025.

A teď už nezbývá než všem – žákům, učitelům, asistentkám, vychovatelkám, panu školníkovi i celému vesmíru – popřát nádherné léto. Ať je plné sluníčka, vody, dobrodružství a především klidu. Protože každý astronaut, učitel i žák potřebuje jednou za čas bezpečně přistát… a nabrat síly na další misi. Abychom mohli zase na podzim vyrazit vstříc dalším dobrodružstvím. Možná už ne do budoucnosti, ale třeba... kdo ví... do světa pohádek?

Krásné prázdniny vám všem!

Na závěr naší včerejší hvězdné školní akademie, která rozzářila celé odpoledne 24. června, přišel ještě jeden významný okamžik – slavnostní šerpování žáků deváté třídy. Byla to chvíle jemná a dojemná. Naši deváťáci se loučili. S budovou, do které chodili den co den. S lavicemi, které je znaly víc než důvěrně. Se zvoněním, které pravidelně provázelo jejich dny. Loučili se s místem, kde mnozí z nich poprvé otevřeli „slabikář“, někteří poprvé napsali své první řádky, jiní se připojili cestou – ale všichni dohromady vytvořili jeden tým. Partu, která spolu prošla dobami radostnými i hodně náročnými, která se poznala a nakonec se vydává dál – do světa, který je láká a čeká. Jak už to tak bývá, ke koncům patří i slzy. A není na tom nic slabého – právě naopak. Slzičky v očích děvčat, ale i dojetí ve tvářích dospělých, ukazují, že spolu prožili něco, co stálo za to. Co zůstává. Co je pojí, i když už se nebudou potkávat každý den. Deváťáci si připravili krátké hudební vystoupení. Krásným hlasem nás potěšil Pepa Surmaj, jehož píseň zněla srdcem. Poté přišel slavnostní okamžik – každý z žáků deváté třídy obdržel šerpu a spolu s ní i laskavé a symbolické popostrčení na prahu nové životní etapy, která už čeká za prázdninovým obzorem. Celý okamžik byl o to výjimečnější, že ke každému žákovi pronesl jejich třídní učitel, pan Jan Dvořák, krátký osobní proslov. Slova byla milá, upřímná i humorná – přesně taková, jaká si každý deváťák zasloužil. Byly to vzkazy, které zahřály, rozesmály i dojaly, a které si mnozí z nich ponesou v paměti ještě dlouho. Milí deváťáci…ať vás vaše cesty vedou správným směrem, ať máte odvahu, dobrou náladu a lidi, kteří vás budou podporovat stejně, jako jsme se snažili my!

Za celou školu vám přejeme šťastný let do budoucnosti – ať je vaše vlastní akademie života stejně hvězdná.

Na konci školního roku se sedmá třída vydala na dlouho očekávaný výlet. Chtěli jsme zažít něco nového a užít si společných chvil, než nám začnou prázdniny. Ubytovali jsme se v chatkách ve skvělém kempu v nádherném prostředí labského údolí, koupali se v řece, hráli beach volejbal a druhý den jsme se konečně dočkali a nasedli na rafty. Po Labi jsme jeli z Valtířova do Děčína a bylo to naprosto skvělé. Výlet jsme si společně užili a už se těšíme, že příští rok pojedeme zase na vodu!

7. třída

Ve čtvrtek 19. června vyrazili páťáci na sportovní výlet do Jump arény v Mostě. Užili si dvě hodiny
skákání, běhání a přeskakování, nezapomněli ani na občerstvení. Skvěle chutnala barevná kuličková
zmrzlina různých příchutí. Zkrátka jsme si to užili!
Ivana Pokutová, Míša Chreneková

Naši malí - velcí školáci z 1. třídy se společně s paní učitelkou Šefčíkovou vydali na milou návštěvu do místní mateřské školy. Chtěli totiž ukázat, co všechno se během svého prvního školního roku naučili – a že toho nebylo málo! Pod vedením paní učitelky a paní asistentky si připravili čtenářské pásmo pro předškoláky, které se neslo v pohádkovém duchu. Četli oblíbenou pohádku O perníkové chaloupce a přidali k ní spoustu zábavných a hravých úkolů, které zaujaly malé posluchače. Předškoláci se zapojili, plnili úkoly a také pozorně poslouchali, jak krásně už prvňáčci čtou. Někteří se dokonce tvářili, že by klidně mohli do školy nastoupit hned zítra! A protože děti ve školce mají spoustu otázek, naši školáci jim ochotně odpovídali, na co všechno se mohou těšit, až sami usednou do školních lavic – co se budou učit, jak vypadá školní den i co všechno zažijí. Spolu s prvňáčky dorazil i jejich třídní maskot – plyšák Tydýtek, který je celým školním rokem provázel. Zažíval s nimi nejen školní dobrodružství, ale i každodenní starosti a radosti. Někdy si postěžoval, když se mu nechtělo vstávat, jindy fandil při diktátu nebo jen tiše seděl v lavici a dělal, že všechno ví. Na oplátku se i předškoláci pochlubili svým ježečkem Marečkem, který zažíval dobrodružství zase s nimi. Na úplný závěr si školáci připravili pro malé kamarády překvapení – každý předškolák si odnesl domů malý dáreček: omalovánku a – jak jinak – slaďoučký perníček, aby ta pohádka nezůstala jen v knížce, ale i na jazyku! Celé setkání probíhalo ve velmi příjemné a přátelské atmosféře a krásně přispělo k posilování vztahu mezi mateřskou a základní školou. Velké poděkování patří všem – šikovným prvňáčkům, zvídavým předškolákům, paním učitelkám, paní asistentce Zuzce Charvátové i milému Tydýtkovi, který celou akci poctivě dokumentoval svým plyšovým pohledem.

A teď už nezbývá než všem popřát krásné, dobrodružné a sluncem zalité prázdniny!

Zatímco se na teploměru každým dnem přibližujeme vysokým letním hodnotám a vůně prázdnin už se opírá o školní lavice, v ZŠ Lenešice vrcholí přípravy na velkou událost závěru školního roku – ŠKOLNÍ AKADEMII 2024/2025. A letos to nebude jen tak ledajaká akademie! Nese v sobě celoroční téma naší školy – BUDOUCNOST. A věřte, že o nápady na to, jak by mohla budoucnost vypadat, rozhodně nebude nouze. Každá třída se vydala svou vlastní cestou. Výsledkem je mozaika naprosto rozdílných, a přesto stejně originálních a dojemných vystoupení, která vám, doufáme, vykouzlí úsměv na tváři a možná i malou slzičku dojetí. V současných horkých dnech vrcholí generální zkoušky – třídy nacvičují, pilují každý krok a doufají, že vše dopadne podle jejich představ. Do toho všeho se samozřejmě míchá lehká nervozita, obrovské nadšení a spousta smíchu. Velkou radost máme i z toho, že naše pozvání přijala i MŠ Lenešice, která si rovněž připravila svůj vlastní kousek budoucnosti – a jak dobře víme, ti nejmenší umí často překvapit, a to nejen svou hravou roztomilostí.

Kdy a kde se to všechno odehraje?
Už v pondělí 24. června od 16:00 hodin vás rádi přivítáme na nádvoří budovy 1. stupně.

Vstupné je dobrovolné – radost z přítomnosti vás všech je pro nás stejně tou největší odměnou.

A pak? Pak už jen hurá na volníčko, prázdniny, odpočinek, spánek bez budíku a dny bez domácích úkolů! Všem dětem přejeme, ať si léto užijí dosyta – a našim milým učitelům především odpočinek, kávu v klidu a aspoň pár dní bez zvonění. Zasloužíme si to všichni, žáci i učitelé, bez rozdílu.

Těšíme se na vás…

BUDOUCNOST JE TOTIŽ JEN TAKOVÁ, JAKOU SI JI SPOLEČNĚ PŘEDSTAVÍME!

Závěr školního roku jsme si s žáky 8. třídy zpestřili krásným a hlubokým literárním příběhem. Po knize Dárce jsme sáhli po dalším dílu série od Lois Lowryové – po knize Hledání modré. Ačkoli se zpočátku může zdát, že jde o samostatný příběh, mezi řádky jsme začali objevovat jemné nitky, které – kdo ví – možná propojí všechny čtyři díly v jedno souvislé vyprávění. Snad se uzlík příběhů utká až v poslední knize série s názvem Syn. Naše čtenářské i pisatelské putování trvalo téměř dva měsíce. S pomocí metod kritického myšlení jsme nejen četli, ale i zapisovali myšlenky do čtenářských listů, kladli si otázky, diskutovali, sdíleli, přemýšleli, psali. A hlavně – nechávali příběh doznít v sobě i mezi sebou navzájem. Hlavní hrdinka knihy, dívka jménem Kira, se nám vryla do srdcí. Od narození žije s tělesným handicapem, přesto v sobě nosí dar. Ne ledajaký. Dar tvořit. Dar výjimečnosti. Barevnými nitkami vyšívá nejen látku, ale i hlubší porozumění světu kolem sebe. Žáci přistupovali k tématům příběhu jemně – mluvili o odvaze být jiný, o přijetí, o hodnotě každého člověka. Na závěrečný díl série se podíváme až v příštím školním roce, protože ten letošní už došívá své poslední stehy. A my se těšíme – na pokračování, na nové kapitoly, na další společné čtení. Protože těšení je přece ten nejjemnější, nejvzácnější kousek naděje.

Konec školního roku se blíží a nás čekala naše poslední společná akce v tomto školním roce, a to "Přespávačka ve škole".