Aktuality ze školy

Naše třída se před pár týdny rozhodla, že se naučí vánoční pohádku, kterou pak zahrajeme před dětmi ze školky a z prvního stupně. Byl to náš školní projekt, kterému jsme věnovali spoustu času. Pohádku jsme nazvali Ztracený zvoneček a s textem nám pomohla AI. Ze začátku bylo velice složité si texty zapamatovat, ale nakonec to dopadlo dobře a vše jsme se naučili. Měsíc před vystoupením jsme si uvědomili, že také potřebujeme kulisy. Začali jsme rychle shánět kartony, ze kterých jsme je vyrobili. Poslední týden před vystoupením jsme vše už jen doupravili. V den vystoupení jsme měli trochu trému. První byla školka, pár chyb jsme udělali, ale bylo to moc hezké. S dětmi jsme si na konci zazpívali i zatancovali. Pro první stupeň bylo vystoupení náročnější, bylo víc diváků a tréma byla taky větší.  Nakonec jsme to zvládli, dětem jsme rozdali přáníčka  a užili jsme si krásné společné chvíle před Vánocemi. 

Dnes, 17. prosince, byla naše škola jako jedna velká zpívající pohádka. Už od rána se z rozhlasu ozývaly tóny vánočních koled, které se rozlétly po třídách a vykouzlily tu pravou sváteční náladu. Pak přišla ta nejlepší část – zpívání! V každé třídě se děti spolu s učiteli pustily do koled a vánočních písniček. Zněly „Rolničky“, „Nesem vám noviny“ i další známé melodie. Někteří přidali i malý taneček a některé třídy si udělaly i vlastní minikoncerty.  V hodinách cizích jazyků zazněly koledy v němčině a angličtině. Bylo to, jako kdyby se k nám na chvilku nastěhovaly Vánoce z celého světa. Den vánočních koled a písní tak nebyl jen o hudbě, ale hlavně o radosti a společném zpívání.

Sedmáci se vydali na vánoční trhy v Mostě, kde si užili kouzlo adventu, sváteční výzdobu a pohodovou atmosféru. Výlet byl příjemným zpestřením a krásným naladěním na blížící se Vánoce.

Dnes, 16. prosince, jsme měli ve škole "Den bláznivých ponožek". Nebyl to obyčejný den, protože všichni přišli v ponožkách, které byly veselé, barevné, pruhované, puntíkaté, dlouhé i krátké, tenké i tlusté. Některé ponožky měly obrázky pizzy, jiné smajlíky, pivečka, pařáty, hranolky nebo zvířátka. Spousta žáků měla ponožky s vánočními motivy. A našly se dokonce i s oblíbeným krtečkem. Někteří to však vyřešili úplně po svém a jednu ponožku si třeba obrátili naruby nebo si navlékli na nožky rukavice. Zapojili se i někteří učitelé a i oni měli na nohou originality sobě vlastní - například pan učitel Randis zvolil místo ponožek gumové rukavice ☺. Proč ne? Bylo to jako duhový cirkus na nohách. Když jsme ráno přišli do třídy, hned jsme koukali, kdo má nejbláznivější ponožky. Smáli jsme se, ukazovali si je navzájem a dělali malou přehlídku. Celá škola byla barevná. Den bláznivých ponožek nám ukázal, že být jiný je fajn. Nemusíme mít všechno stejné, právě ta rozdílnost byla veselá. Na konci dne jsme si řekli, že ponožky nejsou jen na zahřátí, ale také na radost. A že když se smějeme spolu, je to ta nejlepší výhra.

Dneska to ve škole vypadalo úplně jinak než obvykle. Batohy zůstaly doma a učebnice se vydaly na dobrodružství, jaké ještě nezažily. Bylo to součástí našich předvánočních tematických dnů. Po chodbách se projížděly kočárky, v kufrech se vezly celé hromady sešitů a na rudlíku to vypadalo, jako by někdo stěhoval celou knihovnu. Někteří přinesli učebnice v kufříku na nářadí, jiní v krabici nebo koši. Objevily se i přepravní boxy na kočky, nákupní košíky, kýble a dokonce odpadkové koše – prostě všechno, co se dalo použít. A jeden spolužák přišel s ranečkem přes rameno, jako opravdový Honza z pohádky. Nezapojili se jen žáci – i paní učitelka přišla s kabelkou, která vypadala jako utkaná z pavoučích sítí. A aby toho nebylo málo, někdo přinesl i Santův pytel, takže to chvílemi vypadalo, že se chystáme rozdávat dárky místo psaní úkolů. Byl to den plný smíchu, nápadů a předvánoční nálady. Učebnice se sice vezly v těch nejpodivnějších „aktovkách“, ale právě díky tomu jsme si připomněli, že škola může být nejen o učení, ale i o radosti a fantazii.

Druhá třída se vydala na návštěvu lounské knihovny, kde je čekalo povídání na téma vánočních tradic a zvyků. Děti se s nadšením podělily o to, jak slaví Vánoce doma, jaké mají rodinné zvyky a co pro ně sváteční čas znamená. 

Po knihovně jsme přešli na lounské náměstí, kde jsme společně obdivovali krásně ozdobený vánoční strom.  Závěrem si děti u stánku zakoupily jmelí, které s láskou přinesly svým maminkám a babičkám. Podle tradice jmelí přináší štěstí jen tehdy, když je darované. 

Byl to krásný den plný vánoční atmosféry. 

Kateřina Fiřtová 

Sedmáci se letos na Advent připravovali již od listopadu. V hodinách českého jazyka se vydali na cestu vymýšlení vánočních příběhů. Urodilo se jich opravdu požehnaně. Své texty zpracovali, naučili se je pěkně číst a ve čtvrtek 11.12. 2025 se s nimi vydali do Mateřské školy v Lenešicích. Čekaly tam na ně 2 skupiny usínálků. Menší i větší děti si postupně vyslechly některé z napsaných vánočních příběhů a mnohým se dokonce podařilo při čtení usnout.

Sedmákům se čtení povedlo a společně s dětmi i s dospělými se již těší na letošní Vánoce. A protože příběhy byly zdařilé, vytvořili jsme celou knížku. Brzy si ji budete moci přečíst a naladit se do vánoční atmosféry.                                                                                                                     

Jana Ledvinová

Děti si vyzkoušely upéct vlastní perníčky. Společně vyvalovaly těsto, vykrajovaly tvary a plnily plechy. Nešlo o dokonalost, ale o to, aby si práci osahaly a bavilo je to.

Po upečení dostaly bílou polevu a každý zdobil po svém,někdo jednoduše, jiný se pustil do detailů. Na stole tak vznikla směs různých stylů, všechna ale udělaná s chutí.

Dnes se adventní čtení uskutečnilo ve 3. a 4. třídě. Velké poděkování patří třem deváťákům, kteří se na akci i dnes aktivně podíleli, a také všem dětem od první do čtvrté třídy. Jejich chytré odpovědi, tvořivé nápady a příjemná atmosféra dodaly čtení kouzelný nádech.

„Advent je čas pohádek, klidu a radosti.“

Dnes, 8. prosince 2025, jsme se v 1. a 2. třídě na chvíli zastavili v předvánočním čase a užili si společné adventní čtení. Na začátku jsme si s dětmi pověděli, co vlastně advent znamená – že je to období očekávání, klidu a příprav na Vánoce, a proč Vánoce slavíme. Poté se děti zachumlaly do dek, hlavy si pohodlně podložily polštářky a nechaly se unést pohádkou o čarodějce Peregríně. Naši deváťáci Dianka, Natka a Ondra se zapojili nejen do samotného čtení, ale také pomáhali mladším spolužákům, když si nebyli jistí, a kladli jim otázky, aby je vtáhli do děje. Společně jsme tak vytvořili prostředí, kde se děti cítily bezpečně a mohly se radovat z pohádky. Po čtení jsme si povídali o příběhu, děti kreslily Peregrínu foukající sníh z okna, pracovaly s listy a nakonec jsme si zazpívali koledy „Nesem vám noviny“ a „Pásli ovce Valaši“. V 1. třídě zazněla na závěr ještě veselá písnička „Rolničky, rolničky“. Nejkrásnějším momentem však bylo, když děti samy vymýšlely, jaký dárek by Peregríně daly. Mezi odpověďmi zaznělo mnoho nápadů, ale nejdojemnější byla ta od jednoho prvňáčka, který řekl, že by jí dal pozvánku k nim domů na Vánoce, aby nebyla sama. Tento okamžik vystihl pravé kouzlo adventu – sdílení, laskavost a otevřené srdce.

Na závěr jsme si popřáli krásný advent plný pohádek, sněhu a úsměvů. Adventní čtení bude pokračovat zase zítra, 9. prosince 2025, ve 3. a 4. třídě. Už teď se těšíme na další společné chvíle, které nám adventní čas přinese.