Vlákna příběhu v rukou Kiry

Závěr školního roku jsme si s žáky 8. třídy zpestřili krásným a hlubokým literárním příběhem. Po knize Dárce jsme sáhli po dalším dílu série od Lois Lowryové – po knize Hledání modré. Ačkoli se zpočátku může zdát, že jde o samostatný příběh, mezi řádky jsme začali objevovat jemné nitky, které – kdo ví – možná propojí všechny čtyři díly v jedno souvislé vyprávění. Snad se uzlík příběhů utká až v poslední knize série s názvem Syn. Naše čtenářské i pisatelské putování trvalo téměř dva měsíce. S pomocí metod kritického myšlení jsme nejen četli, ale i zapisovali myšlenky do čtenářských listů, kladli si otázky, diskutovali, sdíleli, přemýšleli, psali. A hlavně – nechávali příběh doznít v sobě i mezi sebou navzájem. Hlavní hrdinka knihy, dívka jménem Kira, se nám vryla do srdcí. Od narození žije s tělesným handicapem, přesto v sobě nosí dar. Ne ledajaký. Dar tvořit. Dar výjimečnosti. Barevnými nitkami vyšívá nejen látku, ale i hlubší porozumění světu kolem sebe. Žáci přistupovali k tématům příběhu jemně – mluvili o odvaze být jiný, o přijetí, o hodnotě každého člověka. Na závěrečný díl série se podíváme až v příštím školním roce, protože ten letošní už došívá své poslední stehy. A my se těšíme – na pokračování, na nové kapitoly, na další společné čtení. Protože těšení je přece ten nejjemnější, nejvzácnější kousek naděje.