Aktuality ze školy

Dnes se v naší soutěži dozvíme něco o řemeslech a povoláních, které již dávno zanikly.

OTÁZKY 2.KOLO:

1. Éra tohoto povolání není až tak vzdálená. Kdo by dnes čekal, až mu někdo donese na papíře sdělení, které se vejde do jedné SMS? Povolání, na které se vás ptáme je jedna z profesí, která padla za oběť technologickému pokroku. Možná vás ale překvapí, že zase tak dlouho tomu není. Telegram Česká pošta oficiálně zrušila k 1. dubnu 2010.Ještě v roce 2009 na poště přijali 756 telegramů. Tedy v průměru 63 telegramů měsíčně na celém území České republiky. Jak se nazývalo toto povolání?

2. Mladí lidé s mobilními telefony si dnes těžko dokážou představit, že telefonování byl kdysi docela složitý proces, který se neobešel bez lidské asistence. Než došlo k automatickému přepojování telefonátů, zastávaly tuto funkci ………………………... Seděly na ústředně a přepojovaly jednotlivá volání.

3. Říkalo se mu také pohodný (od slova pohodit) nebo ras. Znáte tato slova ze starých českých románů? A víte, koho označují?  Jeho úkolem bylo v té době i odchytávání a následné zabíjení toulavých zvířat, především psů a koček. Zajímavé je, že ten, kdo vykonával toto povolání musel mít přehled o nakažlivých nemocech zvířat, aby mohl v případě podezřelého úhynu neprodleně uvědomit úřady, takže plnil velmi důležitou roli pro zdraví celé společnosti. Jak se nazývalo toto povolání?

4. Voroplavbu postupem času vytlačila železnice. Poslední vor po Otavě plul v září roku 1960. Na Vltavě proplouval rozestavěnou Orlickou přehradou poslední vor 12. září 1960. O jedenáct let později, 9. července 1971, uspořádali…………………… rozlučkovou cestu. Účelem cesty bylo zdokumentovat jejich práci a získat filmový materiál. Ukázalo se však, že splavit řeku tak jako kdysi už nelze. Koryto Vltavy se vlivem regulace podstatně změnilo, nové mělčiny se objevily tam, kde dříve nebyly. Regulace tak znemožnila pokračování starého řemesla.

5.  Možná vám název této profese nic neříká, ale v Česku stále existují. Po roce 1980 v pivovarech v podstatě zaniklo tradiční řemeslo výroby sudů. Mohlo za to nahrazování dřevěných sudů kovovými a nerezovými. Plzeňský pivovar však v roce 2002 toto řemeslo obnovil. Je jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo uchovalo a stále provozuje.

6. Název této profese se občas objeví v nějaké společenské hře či křížovce. A i samotné řemeslo se pomalu vrací.  Vyráběl smetáky, kartáče, košťata, štětce i zubní kartáčky. Nebyla to práce nijak prestižní, ale zato potřebná a všestranná. Musel ovládat práci se dřevem, přírodninami materiály i s kovovými dráty. Bylo nutné opracovat topůrka, násady. Poté připravit z drátu kvalitní spojovací materiál. Na závěr nasadil výplň buď z žíní, štětin, jemných chlupů nebo vrbového proutí. V posledních letech vzniklo pár nových  dílen. Vychovávají se mladí řemeslníci, kteří se na tuto dávnou profesi připravují v učebním oboru Zpracovatel přírodních pletiv. Stále však hrozí, že dovednost řemeslných rukou zanikne vinou levnější strojní velkovýroby, ve které není místo pro přírodní materiály. Až si budete příště kupovat koště nebo kartáček na ruce, zkuste se na tento nenápadný předmět podívat pozornějšíma očima. Kdo a kde ho vyráběl?..................................

7. Provozovatelé tohoto řemesla střežili v noci obec, varovali spící obyvatele před požáry a dalším nebezpečím troubením do rohu. Například v Moravskoslezském kraji tato profese oficiálně zanikla ke konci roku 1955. O jakou profesi se jedná?

8. Dnes by se asi jen těžko uživil ten, který od mlynáře kupoval mouku a dále ji prodával společně s dalšími obilninami, jako jsou kroupy, jáhlo a proso. Jak se nazývalo toto povolání?

9. V předminulém století byl tento řemeslník oblíbený u všech hospodyň. Opravoval tehdy převážně používané kameninové a hliněné nádobí. Nové nádoby opletl drátem, takže džbány a krajáče měly šanci déle vydržet. Říkalo se mu ale žebrácké řemeslo, protože moc nevynášelo. Napiš název řemesla?

10. Toto řemeslo dnes provozují nadšenci, jelikož jejich výrobky v běžném životě moc nepotřebujeme. Zato v dobách křižáckých a středověkých válek byl dobrý………….. váženým řemeslníkem. Jejich oblíbeným výrobkem se staly drátěné košile.

 Odevzdej na adresu zdenka.jelinska@zslenesice.com

Do 24. února 2022

 VÝSLEDKY 1.KOLA

Dnes jsme zkoumali cukr a sůl. Pozorovali jsme barvu, zkoušeli chuť, rozpustnost ve vodě, barvu po zahřátí. Které vlastnosti mají společné a kterými vlastnostmi se liší? Proč nesmíme neznámé látky ochutnávat? Po dnešním zkoumání to už všechno víme.

NOVÁ SOUTĚŽ!!!!!

Milí žáci naší školy, na začátku druhého pololetí je pro vás připraven start korespondenční soutěže s názvem ŘEMESLA.

Pravidla soutěže:

1.        Jedná se o soutěž korespondenční / a-mail/.

2.         Do soutěže se může dobrovolně zapojit každý žák 2.stupně.

3.       Soutěž bude probíhat v 10 kolech, vyhlašovaných 1x za 14 dní.

4.       Zadání na webu školy.

5.       Odpovědi na otázky zasílejte na zdenka.jelinska@zslenesice.com do termínu, který bude uveden při vyhlášení kola.

6.       Hodnocení bude oznamováno průběžně na webu školy v tabulce s počtem dosažených bodů v daném kole.

7.       Za účast ve všech kolech dostane žák jedničku ze zeměpisu.

8.       Prvních 5 žáků v pořadí bude odměněno drobnými cenami.

9.       Všechny dotazy zodpovím osobně ve škole, nebo se ptejte a zdenka.jelinska@zslenesice.com

ŘEMESLA

Jsou řemesla, která svým názvem, označením, vypovídají o činnosti, která je za nimi: třeba takový pekař. Peče, co jiného, ale ještě před tím, než něco upeče musí nastoupit pecař, který mu postaví pec. Zrovna tak, aby mohl upéct rohlíky, chleba a různé dobroty potřebuje třeba bylinky, koření.

První kolo naší soutěže se bude týkat právě bylinek, koření. Bába kořenářka, kořenář, byli osoby vyrábějící a prodávající rozličné léky a čarovné nápoje vyráběné z bylin někdy skutečně léčivých.

V prvním kole se vydáme za bylinkami a kořením, které babky kořenářky sbíraly volně v přírodě a nabízely na různé neduhy - nachlazení, bolesti v krku, na posílení imunity atd.

1.       KOLO SOUTĚŽE -  vyhlášeno 31.ledna 2022, odpovědi zašlete do 10. února 2022

Otázky:

1.       Která bylina se skrývá pod jménem babské ucho? Babka kořenářka tuto bylinu nabízela ke kloktání   při zánětech dutiny ústní, krvácení z dásní, angíně a bolestech v krku. Má dezinfekční účinky. V kuchyni umí dodat jídlům skvělou chuť a aroma.

2.       Jedná se o královskou bylinu, kterou milují hlavně zpěváci, moderátoři, učitelé. Používala se a používá na záněty hlasivek, ztrátu hlasu, přetížené hlasivky po křiku, ale také na cirhózu jater a bércové vředy. Patří mezi naše nejlepší léčivé rostliny. Celá rostlina je jemně chlupatá, má velké listy a řadí se do stejné čeledi jako kontryhel.

3.       Jméno Královská svíce si vysloužila pro svůj impozantní vzhled. Už ve středověku ji kořenář prodával na kašel, průdušky. Prarodiče by vám určitě prozradili i další její používané názvy, kruželice, oběračka, psí ocas.

4.       Další bylinka patří do stejné rodiny spolu s kmínem, fenyklem a koprem. Všechny nádherně voní. Semínka obalená v cukru se užívala jako pomoc proti nespavosti. Přidává so do vonných pytlíčku, využívá se i v aromaterapii. Semena se také běžně žvýkala pro zlepšení dechu.

5.       Další otázka se týká rostliny, která se stala opěvovaným symbolem Slovanů. Vůně této rostliny dokáže omámit. Sladký nektar milují včely a říká se, že její med je ze všech medů nejzdravější. Je univerzální léčebný pomocník.

6.       Dříve šlo o bylinku, kterou používali Indiáni. Od doby, kdy byli léčivé účinky této rostliny vyhrazeny bílým tvářím, její popularita stoupala. Je sama o sobě velmi krásná a její květy jsou ozdobou zahrad. Velký vliv má na celou imunitu. Pro léčebné účely se využívá celá rostlina. Povzbuzuje funkci bílých krvinek- obranného štítu našeho těla.

7.       Do Evropy se dostala po Kolumbových výpravách a hojně se využívá jako ozdoba balkonů.

Užívá se místo antibiotik. U nás ji známe pod názvem řeřicha kapucínská. Indiáni v Peru hojně využívají tuto rostlinu díky antibakteriálním účinkům.

8.       Je ideální prevencí. Má silné protiinfekční účinky, snižuje hladinu cukru i krevní tlak. Často spojován s upíry….Jeho konzumace běžná a častá v každé domácnosti. Někomu jeho pojídání nedělá dobře. Ale je to všelék. Obsahuje až 400 léčivých látek. Je považován za přírodní antibiotikum.

9.       Jak jinak se říká bylině, kterou najdeme i pod jménem Vilcacora? Napište česky a anglicky, získáte tak dva body za tuto otázku. Ovary z vnitřní čáry kůry mají příznivé účinky na organismus.

10.   Je to přírodní životabudič. Pomáhá při nachlazení, proti horečce. Je vynikající prevence proti chřipce a rýmě. Na podzim je vhodné nasadit na posílení imunity. Má kouzelnou exotickou vůni a je z ní výborný čaj, který má žlutou barvu. Nebyl objevený ve volné přírodě a jeho rodnou zemí je pravděpodobně Čína nebo Indie, kde roste nejvíce biologických druhů. K nám do Evropy se dostala tato rostlina zásluhou fénických mořeplavců.

Budu se těšit na vaše odpovědi.

Zdeňka Jelińská

Na podzim se někteří žáci naší školy vydali objevovat kouzlo našeho hlavního města Prahy. To, že je Praha všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě se učíme z našich učebnic. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě jsme navštívili osobně a byli jsme unešení. Z této exkurze vytvořil David Haspeklo ze sedmého ročníku pěkné video. Možná v něm najdete inspiraci na váš výlet.

ODKAZ NA VIDEO: https://www.youtube.com/watch?v=wnA2gMmtfTQ

Projekt 4. třídy byl zaměřen na téma " Jak se stavěl hrad". Informace, se kterými se žáci seznámili v hodinách vlastivědy a čtení, využili při plnění jednotlivých úkolů např. bludiště, kvíz, hradní hlavolámání, řešení doplňovaček, tajenek, přiřazování informací atd. V hodinách čtení si žáci četli o hradech, pohádky a pověsti od Boženy Němcové a báje a pověsti o hradech v okolí Loun a Lenešic. Výstupem projektu jsou pracovní listy na téma život na hradě. Čtvrťáci se seznámili s obyvateli hradu, co je např. cimbuří, proč a kde se hrady stavěly. V bludišti hledali cestu do hradu. V hodinách vlastivědy jsme si četli a vyprávěli o životě ve středověkých městech. Žáci si tak odnesli plno informací o životě na hradech a zapojili se tak do celoročního projektu ,,Ten umí to…“.

Vánoční atmosféra je v plném proudu a paní učitelka Pechová s panem učitelem Dvořákem se rozhodli pojmout závěrečnou hodinu anglického jazyka pro 9. třídu trochu jinak. Pro žáky si připravili aktivitu, ve které se soutěžící zabývali odlišnostmi českého a britského pojetí Vánoc. Naučili se pojmenovat vánoční cukroví a odhalili chyby v receptu na cukroví. Vyučovací hodinu zakončili žáci hledáním rýmů a sestavováním vánočních stromků.

Všem soutěžícím gratulujeme za jejich výkony a přejeme krásné Vánoce.

Každoroční vánoční bruslení jsme letos vyměnili za vánoční plavání. Této akce se zúčastnili žáci obou stupňů. Ve středu 15.12. se do bazénu v Postoloprtech vydali žáci druhého stupně a ve čtvrtek 16.12. potom stupeň první. Pro oba dny si pro účastníky připravila Bublina, tak se nazývá tamní plavecká škola, závodivé hry, saunování, skoky do vody, ale i volné dovádění ve vodě.

Bylo to moc fajn dopoledne. Děkujeme.

Je tady zas ten předvánoční čas. V tomto svátečním období jsme se všichni scházeli u rozsvícení vánočního stromu. Bohužel naše tradiční setkávání omezuje v posledních letech pandemická situace, ale Vánoce? …ty se se nikdy nezastaví…ani v našich srdcích, ani v tom, abychom si je pokaždé nějakým způsobem připomněli a spolu oslavili…

Tentokrát jsme si pro vás připravili povídání o historii VÁNOC. Na tomto projektu se společně účastnili žáci i učitelé naší školy. Formou veřejného promítání před budovou OÚ Lenešice jste měli možnost zaposlouchat se do vyprávění o prožívání Vánoc v dávné době, ale i tradicích současnosti. Video také obsahovalo fotografie z našich vánočních dílen, obrázků žáků z výtvarné výchovy a taneční vystoupení tanečního kroužku školy. Klidné a pohodové Vánoce.

ODKAZ NA VIDEO: https://www.youtube.com/watch?v=j16nqmy_Tps

Přejeme všem krásné prožití vánočních svátků a vše nejlepší do roku 2022.

Vánoční video naší školy: https://youtu.be/j16nqmy_Tps

Česko zpívá koledy se stalo v Lenešicích již tradicí. Lidé se sešli na náměstí u Kostela sv. Šimona a Judy. Tentokráte však proběhlo zpívání venku před kostelem.  K učitelům a dětem ze Základní školy Lenešice se přidali lenešičtí občané. Zazněly vybrané koledy a další vánoční písně. S osvětlením a další přípravou pomohli hasiči z SDH Lenešice a spolek Přátelé Lenešic, který se stará o opravu kostela.

Všichni si užili adventní půlhodinku a písní Mou dobrou zprávu hlásej zakončili letošní netradiční Česko zpívá koledy 2021.

Děkujeme, že jsme si mohli společně zazpívat.